Vážený návštěvníku, Váš prohlížeč nepodporuje nové technologie. Proto se stránky nemusí zobrazit správně a některé části nebudou funkční. Pro správnou funkčnost stránek doporučujeme nainstalovat novější prohlížeč.
0 default

Nejčastější dotazy drobných vlastníků lesa

Vytýčíte mi přesnou hranici mého lesa?
Odborný lesní hospodář ukáže a označí pouze tzv. uživatelské hranice. Je vhodné si je odsouhlasit se sousedními vlastníky. Pokud nedojde k dohodě, je možné na vlastní náklady požádat o zaměření hranic geodetickou firmu. Zaměření platí ten, kdo ho objednává.
Komu patří sousední lesní pozemky?
Informace o vlastnících sousedních parcel vám podá odborný lesní hospodář. Lze je také najít na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (www.cuzk.cz).
Co jsou to lesní hospodářské osnovy a kde je dostanu?

Osnovy popisují lesní majetek – plochu, věk a zakmenění porostních skupin a zastoupení dřevin. Je v nich uveden i plán zásahů – prořezávky, probírky, mýtní těžby a zalesnění. Součástí osnov je i porostní mapa.

Lesní hospodářské osnovy se zpracovávají pro vlastníky lesa s výměrou do 50 ha, a to na desetileté období. Vlastník si je může zdarma vyzvednout na odboru životního prostředí příslušné obce s rozšířenou působností. Po protokolárním převzetí jsou lesní hospodářské osnovy pro vlastníka závazné.

Svoje představy o hospodaření v lese a své požadavky může vlastník uplatnit při zpracovávání nových osnov. Po jejich schválení státní správou lesů lze žádat o změny pouze ze závažných a objektivních důvodů (např. změny majetkových poměrů, změny kategorizace lesů, rozsáhlé kalamity apod.)

Potřebuji si vytěžit nějaké dřevo. Smím?

Pokud vlastník lesa protokolárně převzal lesní hospodářskou osnovu (LHO) u státní správy lesů, nemusí již o těžbu žádat, při jejím provádění však  musí dodržet ostatní ustanovení lesního zákona. Platí rovněž zákonné ustanovení, že celková výše těžeb daná LHO je závazná a nepřekročitelná.

Těžbu v lesích, ve kterých vlastník lesa hospodaří bez schváleného plánu nebo bez protokolárně převzaté osnovy, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s lesním zákonem. Má-li těžba překročit průměrně 3 m3 na 1 ha lesa za rok, musí vlastník lesa předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření odborného lesního hospodáře.

Kdo mi pomůže vyznačit těžbu?
Těžbu drobnému vlastníkovi vyznačí odborný lesní hospodář podle stavu lesa.
Co mám dělat s klestem po těžbě? Mohu ho v lese spálit?
Klest je možné likvidovat několika způsoby. Lze ho zpracovat a použít na topení v kamnech, případně seštěpkovat nebo snést na hromady či do pruhů a nechat zetlít. Pálit ho na pasece je možné po ohlášení na příslušnou stanici Hasičského záchranného sboru ČR a za dodržení všech protipožárních opatření. Nejlépe je pálit klest v zimě. V létě za suchého počasí může být vyhlášen zákaz pálení klestu.
Kolik dostanu za vytěžené dřevo?
Ceny dřeva jsou závislé na poptávce a mohou se podle regionů i odběratelů dřeva výrazně lišit. S výběrem odběratele vlastníkům lesa může pomoci odborný lesní hospodář.
Čím a jak mám zalesnit holinu po těžbě?
Holina musí být zalesněna nejpozději do dvou let od svého vzniku. Jaké dřeviny sázet a jak daleko od sebe (tzv. spon), je uvedeno v lesní hospodářské osnově, případně vlastníkovi poradí odborný lesní hospodář. Obvykle se na jeden hektar sází zhruba 4000 smrků nebo 8000 borovic, či 6 – 8000 listnáčů.
Co jsou to meliorační a zpevňující dřeviny a kolik jich mám vysázet?
Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) jsou dřeviny, které zpevňují porost proti větru a svým opadem zlepšují kvalitu půdy. Jsou to hlavně jedle bělokorá a většina listnáčů, zejména buk, dub a javor. Vlastník lesa nad 3 ha výměry, který protokolárně převzal lesní hospodářské osnovy, musí dodržet stanovený podíl MZD. Ten se liší podle stanovišť a v průměru se pohybuje okolo 25 %. Konkrétní dřeviny jsou uvedeny v osnovách, případně je poradí odborný lesní hospodář. Ten také pomůže s jejich rozmístěním po ploše holiny.
Mám nárok na nějaké dotace?
Dotací na lesnické činnosti je celá řada, zejména se jedná o finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji a o dotace z Programu rozvoje venkova. Bližší informace lze nalézt na webových stránkách jednotlivých krajů, na webu Lesů České republiky, s. p., (www.lesycr.cz), na stránkách Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (www.uhul.cz) a na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu (www.szif.cz). Vlastníkům také poradí odborný lesní hospodář, který zároveň žádosti o dotace i účelnost využití dotací potvrzuje.
Jak ochráním vysazené stromečky proti okusu zvěří?
Možností ochrany kultur proti okusu je několik. Nejčastěji se používají nátěry terminálních (hlavních) pupenů chemickými repelenty odpuzujícími zvěř (např. Morsuvin, Averzol, Nivus, Stop Z). Jinak lze terminální pupeny chránit proti okusu pomocí drátěných spirál, textilních vláken, plastových krytů, skelné vaty či ovčí vlny. Skupiny melioračních a zpevňujících dřevin je možné chránit také oplocením drátěným pletivem nebo laťkovými oplocenkami. Jednotlivé cenné a důležité sazenice a stromky lze chránit i individuálně pomocí vysokých drátěných nebo plastových tubusů, dřevěných rozsoch apod.
Co mám dělat, když mi sazenice zarůstají trávou a keři?

Obtížným travinám a keřům, které jsou schopné nově vysazené stromky zadusit, se v lesnické terminologii říká buřeň. Je několik způsobů ochrany proti ní. Asi nejčastějším je vyžínání – buď celoplošné, nebo pouze kolem jednotlivých sazenic. Vyžíná se počátkem léta (v červnu a červenci) a podle potřeby případně podruhé na podzim. Vyžnutou trávu lze použít jako mulč k zakrytí půdy v okolí sazenic.

Některé druhy měkčích travin je možné kolem stromků jenom ošlapat. Jinou možností je zabránit buřeni v růstu zakrytím okolí sazenic textilními plachetkami, fóliemi nebo drcenou kůrou.

Další možností je chemická ochrana kultury. Ta by se neměla používat  zejména v ochranných pásmech vodních zdrojů nebo ve zvláště chráněných územích.

Proč mně usychají letošní a loňské sazenice?

Může to být způsobeno suchem, houbami (sypavka u borovice) nebo živočišnými škůdci. Škody na letošních a loňských jehličnatých kulturách nejčastěji způsobuje klikoroh borový. Je to nosatý brouk, který těsně nad zemí okusuje kmínky jehličnatých sazenic a narušuje tak jejich výživu. Pokud je kmínek poškozen po celém obvodu, přeruší se přívod živin do korunky a stromek usychá.

Klikoroh se hubí pomocí otrávených návnad ukrytých v lapacích kůrách nebo preventivním či kurativním postřikem kmínků sazenic chemickými přípravky (insekticidy). Kolik pastí a jaké návnady používat, typ chemického přípravku a jeho ředění, to je vhodné konzultovat s odborným lesním hospodářem.

Kdy je kultura zajištěna?

Kultura je zajištěna, když odroste buřeni i okusu zvěře (v závislosti na stanovišti se nejčastěji uvádí výška od 1 do 1,5 m), není výrazně poškozena, nevyžaduje vylepšení nebo doplnění další výsadbou a je složena z dřevin, které dávají předpoklad k dosažení cílové druhové skladby porostu.

Vlastník lesa je podle zákona povinen zajistit kulturu do 7 let od vzniku holiny.

Jak mám provést prořezávku?
Prořezávka je pro budoucí vývoj porostu natolik důležitý zásah, že je nutné ji konzultovat s odborným lesním hospodářem. Ten vlastníkovi buď vysvětlí základní pravidla prořezávky a předvede ji na zkusné ploše, nebo mu doporučí odbornou firmu, která prořezávku provede.
Ze sousedova lesa se ke mně šíří škůdci. Co mám dělat?
Nejlepší je souseda upozornit a požádat ho, aby ve svém lese provedl příslušná opatření k ochraně lesa. Pokud nedojde k dohodě, je možné požádat o zásah a o rozhodnutí státní správu lesů. Tu vykonává příslušná obec s rozšířenou působností (nejčastěji její odbor životního prostředí) a dále příslušný krajský úřad.
Co mám dělat, když mi usychají dospělé smrky?

Nejčastější příčinou hynutí dospělých smrků bývá jeden z kůrovců – lýkožrout smrkový. Sameček na přelomu dubna a května nalétá na smrky a vyžírá v jejich kůře snubní komůrku. Samička z ní pak hloubí pod kůrou mateční chodbu, v níž klade vajíčka. Vylíhnuté larvy vyžírají až 6 cm dlouhé larvové chodby kolmé na chodbu mateční. Na konci se larvy zakuklí a po 14 dnech se z nich líhnou brouci, kteří pokračují v žíru. Po dozrání pak z kůry vylétají a zakládají další generaci. V suchém a teplém roce může lýkožrout vytvořit až tři generace. Pod kůrou přezimují všechna vývojová stádia kůrovce kromě vajíček, část dospělých brouků přečkává zimu i v hrabance (opadaném jehličí).

Kůrovec si zpočátku k nalétnutí vybírá schnoucí nebo oslabené stromy, například vývraty nebo stromy poškozené imisemi. Pokud se na nich přemnoží, začne napadat i stromy zdravé. Ty se brání tím, že brouka zalijí pryskyřicí. Je-li nálet kůrovců natolik masivní, že se strom už nestačí bránit a kůrovec se v něm usadí, hovoříme o kůrovcovém stromu. Ten postupně zasychá, opadává z něj kůra a strom odumírá.

Jak poznám kůrovcový strom?
Na jaře a v létě je vhodné častěji chodit do lesa a kontrolovat smrky hlavně v místech, kde se kůrovec v loňském roce již vyskytnul. Brouk nalétá nejprve pod korunu na rozhraní suchých a zelených větví. Strom ho zalévá pryskyřicí, takže za příhodného slunečního osvětlení jsou pod korunou vidět třpytivé kapky pryskyřice. To je první příznak. Jak na strom nalétají další brouci, hromadí se za šupinkami kůry a na patě stromů hnědé drtinky vypadávající ze závrtů. Pak strom začíná chřadnout, rezne mu jehličí, začne z něj opadávat kůra (už i ze zelených stromů!!) a nakonec umírá.
Jak se bránit proti kůrovci?

V první řadě je důležité udržovat les v čistotě, odstraňovat jednotlivé vývraty a chřadnoucí stromy. Kůrovcem napadené stromy je třeba urychleně pokácet, odkornit a kůru podle vývojového stádia lýkožrouta buď ponechat na místě, nebo spálit. Na vhodných lokalitách je možné kůrovcem napadené pokácené stromy asanovat postřikem chemickými insekticidy. Neodkorněné dřevo je nutné okamžitě vyvézt mimo les k dalšímu zpracování. Případné zimní polomy je nutné co nejdříve zpracovat, nejpozději do konce června, raději však dříve.

V místech předchozího zvýšeného výskytu lýkožrouta smrkového je nutno na přelomu zimy a jara položit sérii lapáků, což jsou pokácené smrky zakryté větvemi. Do nich brouk nalétá a na nich je pravidelně kontrolováno jeho množství. Je-li zvýšené, klade se další série lapáků.

Lýkožrouta je možné odchytávat i do lapačů s feromonovou návnadou, což jsou nejčastěji plastová odchytová zařízení různé konstrukce.

Ochrana proti kůrovcům je poměrně složitý proces, takže je nutná spolupráce s odborným lesním hospodářem, který stanoví termín zpracování kůrovcových stromů, počet lapáků (lapačů) a termín i místo jejich položení (instalace) a termíny a způsob kontroly výskytu kůrovce. Je nanejvýš vhodné všechny tyto termíny dodržovat, protože kůrovec nepočká a hrozí nebezpečí z prodlení.

Proč mám kácet strom označený jako kůrovcový, když je ještě zelený?
Stromy napadené kůrovcem je nutné zpracovat ještě před tím, než z nich vylétne nové pokolení. Souše s opadávající kůrou jsou už kůrovcem opuštěny a jejich likvidace má pouze estetický význam. Kůrovcový strom je proto třeba pokácet a asanovat (odkorněním, vyvezením, postřikem) co nejdřív po obsazení, tedy v době, kdy je ještě zelený.
Jakou hodnotu má můj les?
Hodnotu vašeho lesa si nechte ocenit odhadcem. Ti jsou vedeni jako soudní znalci u krajských soudů. Odborný lesní hospodář je schopen vlastníkovi lesa doporučit odhadce z daného regionu.
Mám kus pole a louky a chci je zalesnit. Co pro to mám udělat?
Převod zemědělské půdy na lesní je poměrně složitý administrativní proces. Postupujte podle instrukcí svého odborného lesního hospodáře. Na druhou stranu máte možnost na zalesnění nelesních půd získat dotace z Programu rozvoje venkova.
Co znamenají barvy a čísla v lesnické mapě?

Lesnických map je několik druhů (porostní, těžební, typologická, organizační apod.) Pro orientaci v lese a hospodaření je nejdůležitější porostní mapa. V ní jsou barvami označeny věkové třídy porostů:

Žlutá 1 – 20 let
Červená 21 – 40 let
Zelená 41 – 60 let
Modrá 61 – 80 let
Hnědá 81 – 100 let
Černá 101 – 120 let
Fialová 121 – 140 let
Tmavě zelená 141 a více let.
Případné snížení hustoty porostu (tzv. zakmenění) pod 70 % je znázorněno šrafováním.

Velké číslice označují lesní oddělení, písmena označují porost ( dílec) a malá čísla porostní skupinu. V porostní mapě jsou uvedeny i místní názvy a zakresleny různé typy cest a pěšin, průseky, bezlesí a podobně. Bližší vysvětlení poskytne vlastníkům lesa odborný lesní hospodář.

K čemu je mi dobrý odborný lesní hospodář?
Každý vlastník lesa musí mít odborného lesního hospodáře, aby byla zajištěna kvalita hospodaření v lese v souladu s právními předpisy. Pro drobné vlastníky zpravidla vykonávají službu odborného lesního hospodáře  zaměstnanci Lesů České republiky, s. p., a to na základě lesního zákona. Vlastníkům lesa o výměře do 50 hektarů platí určeného odborného lesního hospodáře stát. Pokud někdo chce jiného hospodáře, než mu určí stát, musí jeho jméno ohlásit státní správě lesů a platí si ho sám. Odborný lesní hospodář musí mít k výkonu své funkce příslušnou státní licenci.
Úvod Odborné rady Nejčastější dotazy drobných vlastníků lesa

Najdete nás na:

RSS Tiskové zprávyeČasopis Lesu zdarFacebook LČR, s.p.

Kontakty:

Lesy České republiky, s. p
Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové
Tel.: +420 956 999 111
Fax: +420 495 262 391
e-mail: lesycr@lesycr.cz

Vytisknout stránky

Copyright © 2012 Lesy České republiky, s. p.